"Co se stalo s faunem Tumnusem?" – reportáž z víkendové akce (2. - 4. 3. 2012 v Liberci)

Minulý víkend, tj. od 2. do 4. března 2012, uspořádal náš oddíl (v tradiční úzké spolupráci s oddílem v Berouně) v pořadí již druhou předtáborovou víkendovou akci. Tentokrát jsme vyrazili do Liberce, abychom zde pokračovali v našem společném putování do tajemné země Narnie.

Některým z nás se podařilo již během první víkendovky na hradě Pravda objevit tajný vstup do Narnie a krátce se zde setkat s milým faunem Turnusem. Nyní stál před námi úkol nový – zjistit, co se s tímto faunem v mezidobí stalo. Zpráva, kterou jsme si mohli přečíst na „zvadle“ na tuto akci, přitom nevěstila nic dobrého: „Když přišli k jeho jeskyni, dveře byly vylomeny z pantů, dovnitř napadal sníh a všechen nábytek byl přeházen….“

Po celou dobu pobytu v Liberci byl naším dočasným útočištěm liberecký sbor. V jeho prostorách nás čekal poměrně bohatý program

Ještě v pátek večer jsme se pod vedením Růži mohli zamyslet nad důsledky falešného obviňování a pomluv. V sobotu ráno se nám pak Růža snažil příběhem o Adamovi a Evě připomenout, co stálo za počátkem konfliktu dobra se zlem. Poté dostaly děti za úkol, aby ve skupinkách diskutovaly o konkrétních projevech dobra a zla a sestavily co nejúplnější seznam toho, co považují za dobro a co za zlo. Z následného hodnocení této aktivity vyplynulo, že zatímco některé příklady zla jsou zcela jednoznačné (např. vražda, krádež, drogy nebo různé negativní lidské vlastnosti - závist, chamtivost, nenávist apod.), u jiných tomu tak není. Za jednoznačné zlo nelze např. považovat peníze nebo počítač (internet, facebook), neboť v těchto případech záleží na tom, jak s danými věcmi nakládáme. Na kázání jsme se všichni přesunuli do prostor zdejší modlitebny. Program bohoslužby obohatily naše děti zazpíváním písně „Nyní pokloňme se před králem“, čímž si odbyly první veřejnou zkoušku na blížící se vystoupení na dětské bohoslužbě na Smíchově.

V sobotu po obědě jsme vyrazili autobusem z Liberce na zastávku Bílý Kostel - Rozkoš, abychom zde obdrželi zašifrovanou zprávu o tom, jak se dostat do Narnie tentokrát. Po jejím vyluštění se družiny (pojmenované po jednotlivých sourozencích vystupujících v románu Letopisy Narnie - Lev, čarodějnice a skříň, tj. Lucinka, Zuzana, Petr a Edmund) dozvěděly, že místo, kudy se mohou dostat zpět do Narnie, se nachází na zřícenině hradu Roimund. Když tam dorazily, bylo jejich úkolem najít celkem osm částí zprávy, která by jim dala odpověď na otázku, co se faunovi Tumnusovi vlastně přihodilo. „Původní obyvatel tohoto místa, faun Turnus,“ stálo ve zprávě, „byl vzat do vazby na základě obvinění z velezrady proti jejímu Veličenstvu Jadis, královně Narnie z přechovávání nepřátel jejího veličenstva, ukrývání špehů a bratříčkování s lidmi.“

Brzy poté se družiny setkaly s panem bobrem, který jim vysvětlil, že jim ze strany čarodějnice hrozí velké nebezpečí, protože podle dávného proroctví jsou to právě ony, kdo by měly obyvatelům Narnie pomoci ukončit její krutovládu. „Buďte obezřetní“, varoval je, „neboť i stromy mají uši a některé z nich jsou na straně čarodějnice.“ Nicméně naděje, že se jim i přesto podaří společně zlou čarodějnici porazit, se zdá být poměrně velká, protože lev Aslan se blíží a jak praví jedno další proroctví, „zlu se všechny plány zhatí, až se Aslan zpátky vrátí.“ Od bobra dostaly skupiny ještě jeden úkol, a to objevit po cestě k bobří noře (altánek na rozcestí „Buk republiky“) co nejvíce „anomálií“, tj. věcí, které do přírody běžně nepatří, a které jsou jedním z důsledků vlády zla v Narnii. Šlo například o pomeranč na jehličnatém stromě, plastovou misku na pařezu, nebo o kolíčky na keři.

Poté, co skupiny dorazily k bobří noře, přivítala je paní bobrová a nabídla jim menší pohoštění v podobě sušenky a jablka. Když se děti posilnily, ujal se opět slova bobr a pověděl jim řadu dalších zajímavostí o Narnii, zlé čarodějnici a hlavně o Aslanovi. Během jeho vyprávění se stala jedna podivuhodná věc. Skupina Edmund se nenápadně vytratila z bobří nory a než si toho ostatní děti všimly, byli všichni její členové (starší kluci Marek Marušák, Martin Havlíček, Matěj Sotl a Filip Hrdinka) pryč. Jediný, kdo se tomu vůbec nedivil, byl pan bobr. Ten ostatním družinám vysvětlil, že Edmund nejspíše odešel ke zlé čarodějnici, s níž se musel už někdy dříve setkat, a která jej dokázala přesvědčit o tom, že je v jeho vlastním zájmu, aby dobrovolně přešel na její stranu. „Zlo má mnoho podob a dokáže být někdy velmi rafinované,“ vysvětlil dětem bobr.

Za této situace nezbývalo družinám nic jiného, než co nejrychleji opustit bobří noru, aby je čarodějnice nedostihla. Během další cesty se musely s pomocí sněhových koulí nejprve vypořádat se stromy napomáhajícími čarodějnici. Po několika dalších kilometrech, během nichž bylo vzhledem k ubývajícímu sněhu stále zřejmější, jak se moc čarodějnice zmenšuje, potkaly družiny Santa Clause. Slova fauna Tumnuse během prosincového setkání s Lucinkou o tom, že „v Narnii vládne věčná zima a nikdy tu nejsou vánoce“, již tedy neplatila. Od Santa Clause dostala každá skupina jeden z darů, které by jim měly pomoci v jejich blížícím se boji s čarodějnicí. Skupina Petr dostala meč, skupina Zuzana luk a skupina Lucinka lahvičku s léčivou tekutinou na jakékoliv šrámy z boje.

Po návratu do libereckého sboru jsme si nejprve všichni moc pochutnali na polévce, kterou pro nás připravila Stáňa a poté si promítli film Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň.

Do nedělního dne jsme vstoupili zamyšlením Růži, který nám vyprávěl o proroctvích ve Starém zákoně o Ježíšově prvním příchodu na tuto zem. Poté jsme vyrazili opět do terénu, abychom se tentokrát setkali již se samotným lvem Aslanem. Zprávu od něj si družiny vyzvedli na rozhledně v jedné z částí Liberce zvané Lidové sady. Ze zprávy se dozvěděly, že ještě před tím, než se s Aslanem setkají, musí prokázat svoji fyzickou zdatnost, kterou budou v boji s čarodějnicí zajisté potřebovat. Na družiny čekaly celkem čtyři úkoly: dřepy na čas, běh pozpátku do kopce, hod pařezem na dálku a skupinový běh. S bájným lvem se družiny setkaly u skály zvané Kovadlina. Dozvěděly se od něj, že podmínkou pro naplnění proroctví je osvobození Edmunda, neboť jen všichni společně mohou zlou čarodějnici přemoci. K tomu bylo zapotřebí nejprve najít úkryt jednotlivých členů skupiny Edmund a poté zvládnout čtyři základní uzle (lodní, ambulantní, dračí a zkracovačku).

Splněním tohoto úkolu byla naše víkendovka prakticky u konce. Čekal nás už jen výborný oběd od Stáni a poté slavnostní zakončení akce s vyhlášením výsledků a zazpíváním hymny Pathfinderu. Vítězem se stala skupina Petr, ale v zásadě si myslím, že vyhrál každý, kdo se této akce zúčastnil. Naše putování do Narnie bude pokračovat v červnu (17.-19.6.) během další předtáborovky v Měňanech u Berouna. Věřím, že se nás zde sejde ještě více než na této akci a že spolu opět prožijeme skvělý víkend.

Foto z akce lze stáhnout zde: https://penguini.rajce.idnes.cz/Predtaborova_vikendovka_Liberec_2012/

Instagram

.

Adresa

Peroutkova 57
150 00 Praha 5

Bankovní spojení:
3361740227/5500
oddil-penguins@pathfinder.cz
Vytvořeno službou Webnode