Aslan vítězí – reportáž z předtáborové akce oddílu Penguins 22. - 24. 6. 2012 (Měňany u Berouna)

Minulý víkend, tj. od 22. do 24. června 2012 se v Měňanech u Berouna uskutečnila předtáborová víkendová akce, v jejímž rámci vyvrcholila celoroční hra o putování do bájné země Narnie na motivy románu C. S. Lewise Lev, čarodějnice a skříň.

Naše hrdiny (sourozence Petra, Zuzanu, Edmunda a Lucinku) jsme během jarní víkendové akce v Liberci opustili v situaci, kdy se jim s pomocí lva Aslana podařilo vysvobodit jednoho z nich – Edmunda – ze spárů zlé čarodějnice. Edmund se nechal původně zlákat čarodějnicí k tomu, aby zradil své sourozence a přešel na její stranu, nakonec však svého činu začal litovat, a tak byl moc rád, že na něj Petr se Zuzanou a Lucinkou nezanevřeli.

Zlá čarodějnice se však se vzniklou situací nemínila smířit a tak se vydala za Aslanem, aby mu připomenula, že podle zákona obsaženého ve staré magii jí náleží každý zrádce a že má právo dotyčného za jeho skutek zrady zabít. Na motivy této legendy proběhla v sobotu dopoledne naše první hra. Dětem jsme vysvětlili, že podobný princip, který citovala čarodějnice, je obsažen i v řadě biblických veršů. Jejich úkolem tak bylo vyhledat pomocí Bible 15 veršů a mezi nimi vybrat takové, které odpovídají danému zákonu Narnie. Z osmi biblických veršů, představujících správnou odpověď na zadaný úkol, si zde dovolím citovat alespoň jeden: „Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili“ (Řm. 5,12).

Před další aktivitou jsme dětem připomněli, co následovalo, když Aslan po rozhovoru s čarodějnicí prohlásil, že se „čarodějnice vzdala nároku na krev jejich bratra Edmunda.“ Dívky Zuzana s Lucinkou si všimly, že je Aslan nějaký zkroušený, a tak mu nabídly, že jej ke Kamennému stolu, kam se měl dle slibu vydaného čarodějnici vypravit, doprovodí. Ten s tím zprvu souhlasil. Po určité době společného putování jim však dal pokyn, že se musí na daném místě zastavit, nepokračovat v cestě a dát si pozor, aby je nikdo neviděl. Dívky však neposlechly a dál šly nenápadně za Aslanem, a tak nakonec viděly vše, co se u Kamenného stolu odehrálo.

V následující hře měly děti nejprve co nejobezřetněji projít vyznačenou částí lesa, aniž by je přitom uviděli pomocníci čarodějnice (tři vedoucí). Ve vyznačeném území potom hledaly celkem 15 obrázků s biblickými příběhy, které vyprávěly (až na jednu výjimku) o podobných situacích, do jaké se dostal Edmund. Šlo např. o známý příběh o Josefovi a jeho bratřích nebo o vyprávění o Jákobovi a Ezauovi. Po návratu na kraj herního území pak měly děti za úkol dát dohromady co nejúplnější seznam těchto příběhů. Program sobotního dopoledne vyvrcholil zamyšlením našeho pastora Růži, při kterém se snažil dětem blíže přiblížit biblickou pravdu o tom, že „odplatou za hřích je smrt“.

První aktivita sobotního odpoledne proběhla na motivy té části našeho příběhu, která popisuje Aslanovu oběť. Aslan se rozhodl dobrovolně vydat do rukou čarodějnice a nechat se od ní usmrtit, aby od podobného trestu uchránil Edmunda. Smyslem naší aktivity bylo, aby si děti na vlastní kůži vyzkoušely, jaké to je se za někoho obětovat. V tomto případě se jednalo o dva členy skupinky, kteří byli vedoucími odvlečeni do „vězení“ (garáže). Podle pravidel se z něho mohli dostat jen tehdy, pokud zbylí členové skupiny budou ochotni za ně podstoupit nějaký ze zvolených trestů: 50 dřepů + 20 kliků, zmačkání kopřivy nebo tři švihnutí rákoskou přes ruku. Vzhledem k tomu, že se všechny děti zhostily tohoto úkolu se ctí a prokázaly tak svoji obětavost, byli zajatci brzy puštěni na svobodu.

Pak už jsme dětem přečetli zbylou část příběhu o tom, co se vlastně stalo u Kamenného stolu. Když se sem Zuzana s Luckou po nějaké době od Aslanovy smrti vrátily, zjistily, že kamenný stůl je zlomený na dvě části a hlavně že Aslan již není mrtvý, ale žije. Na jejich otázku, co to má znamenat, jim Aslan odpověděl: „To znamená, že i když Čarodějnice znala Starou magii, existuje magie ještě starší, o té nevěděla nic. Jinak by věděla, že když je místo zrádce zabit někdo, kdo se dobrovolně obětuje a nespáchal žádnou zradu, stůl praskne a sama smrt začne pracovat obráceně.“ Následně jim řekl, že nyní je před nimi dlouhá cesta k domu čarodějnice.

Putování čekalo i na nás. Pod vedením Stáni Sotlové jsme vyrazili na přibližně osmikilometrovou procházku, během níž jsme mohli obdivovat krásy zdejší přírody. Naším cílem bylo bývalé obětiště na vrchu Bacín. Zde dostal opět slovo Růža, který se snažil dětem na několika příbězích (včetně příběhu o Aslanově oběti za Edmunda) demonstrovat smysl a význam oběti Ježíše Krista na kříži. I vzhledem k tomu, na jakém místě jsme se v tu chvíli nacházeli, bylo myslím toto zamyšlení velmi působivé. Vždyť jsme se právě dotkli samé podstaty a základu naší křesťanské vy;íry.

Po návratu do Měňan měly děti v rámci večeře možnost si opéct buřta a poté si i zazpívat několik chval. Večer jsme jim promítli část filmu Princ Kaspián, který představuje pokračování příběhu dětí v Narnii.

Nedělní program byl nejen ve znamení koupání v místním bazénu, ale i poslední série her souvisejících s naší hrou celoroční. Tak jako příběh prvního dílu letopisů Narnie vrcholí bitvou mezi přívrženci Aslana a čarodějnice, čekalo i naše děti na závěr několik malých bitev, ve kterých prokázaly svoji obratnost, mrštnost a postřeh. Za úkol tak měly např. sestřelit papírovým mečem z hlavy protivníka papírovou čepici nebo z něho strhnout kus krepového papíru, který měl dotyčný připevněn za kalhoty.

Ještě před tím ale proběhlo vyvrcholení duchovní náplně naší celoroční hry a to v podobě ranního zamyšlení Růži nad příběhem o Ježíšově vzkříšení. Tak jako příběh o putování čtyř sourozenců do Narnie končí vítězstvím lva Aslana nad zlou bílou čarodějnicí, tak i my, coby věřící, můžeme mít radost z toho, že Ježíšův příběh nekončí jeho ukřižováním na Golgotě, ale jeho vzkříšením, představujícím vítězství Boha nad satanem. Proto si můžeme s chutí zazpívat: „Ježíš je lev z Judy, každý ať vyzná….“

Měňany, naše dočasné útočiště, jsme v dobré náladě opouštěli v neděli po dobrém obědě od Stáni. Jedna hra inspirovaná příběhy o zemi Narnie tak tímto definitivně skončila. Tábor, během něhož se budeme moci do Narnie vrátit a prožít zde dobrodružství výpravy Jitřního poutníka, je však před námi. Tak ať se nám vydaří.    

                                                                                                                                                                                         Honza Bezděkovský

Foto z akce lze stáhnout zde:  https://honzabez.rajce.idnes.cz/Predtaborovka_2012-Menany

 

Instagram

.

Adresa

Peroutkova 57
150 00 Praha 5

Bankovní spojení:
3361740227/5500
oddil-penguins@pathfinder.cz
Vytvořeno službou Webnode